Lidé z přirozené podstaty válku nechtějí.
Který farmář by chtěl riskovat život, když jeho největším snem je klidný návrat na svou farmu? Nikdo.
Válku nechce, ani v Německu, ani v Rusku, Anglii či Americe.
To je jasné.
Ale nakonec rozhodují vůdci.
A přesvědčit společnost, aby za nimi šla, vůbec není těžké.
Nevadí, ať jde o demokracii, monarchii, komunismus či diktaturu.
Na novinářovu poznámku,
že v demokracii mají lidé hlasovací právo a mohou ovlivňovat rozhodnutí prostřednictvím svých zástupců,
Göring klidně odpověděl:
„To možná je pravda, ale v podstatě lze vždycky zajistit, aby společnost udělala to, co od ní očekáváme.
Stačí vštípit jim, že jsou ohroženi,
a ty, kteří volají po míru, obvinit z nedostatku vlastenectví a škodlivé činnosti vůči zemi.
Tento mechanismus vždy funguje.“
(18. dubna 1946, úryvek z rozhovoru citovaný v knize *„Norimberský deník“*)
Znělo to povědomě?
Nepřipomíná vám to určité současné schémata?