Slavný matematický fyzik Roger Penrose v nejnovější knize vysvětluje svou pozoruhodnou kosmologickou teorii, podle které se v neustále rozpínajícím vesmíru nakonec všechny hmotné částice rozpadnou, takže již nebude čím měřit běh času. Podle Penrosea zůstane jen kauzální struktura prostoročasu, a konečné stadium vývoje našeho kosmu bude proto možné konformní transformací hladce navázat na nový velký třesk stojící na počátku následujícího eónu stále se opakujícího cyklického vesmíru. Srozumitelně napsaná kniha je určena každému, koho zajímá moderní kosmologie, především otázka zrodu vesmíru a jeho budoucího osudu. Najde v ní vysvětlení pojmu entropie, termodynamické šipky času, geometrické podstaty Einsteinovy teorie relativity, prostoročasových diagramů, speciálního charakteru velkého třesku, černých děr i jejich kvantového vypařování.
Kniha obsahuje i technicky pokročilé dodatky, v nichž Penrose uvádí rovnice obecné relativity ve spinorovém zápisu, na nichž jeho nová teorie spočívá.
Volné pokračování příběhu o čarodějnici Saxaně – hlavní hrdince knihy Dívka na koštěti. V hlavě Hermíny Frankové se honilo mnoho otázek: Copak asi dělá Saxana? Vrátila se do pohádkové říše? Nebo se provdala v lidském světě? Má děti? Tak si se Saxanou dala schůzku a zrodila se nová knížka! Setkáme se v ní se svéráznou babičkou Kateřinou, Nikou, Hankou, Lojzou a řadou dalších sympatických i podivných postav (taky baziliškem a bludičkami). Všechny jsou součástí příběhu plného překvapení a zvratů a všechny hrají ve vtipné a čtivé hře, které se říká život… Až knížku dočtete, kdoví, třeba si začnete víc všímat lidí kolem sebe.
V našom svete sa vždy znovu stávajú nevysvetliteľné a nepredvídateľné udalosti, ktoré ukazujú, že ortodoxné chápanie času a priestoru je vybudované na piesku. Veď na všetkých úrovniach našej existencie - počnúc fyzikálnou až po psychickú oblasť - vzniká vďaka fantastickým udalostiam v dnešnom koncepte priestoročasu vždy znovu "zlom".
V novej knihe autor rozoberá otázku, či sa za týmto "časovým zlomom" neskrýva akýsi bezčasový prvok v štruktúre hmoty a ducha, či za určitých okolností, napríklad vo sne, v hypnóze, na astrálnych cestách alebo pri kozmických letoch, môžeme prekročiť hranice priestoročasu.
Na základe záhadných udalostí, ako sú napríklad záznamy prastarej indickej knižnice palmových listov, kde sú zachytené osudy dnes žujúcich ľudí, pomocou javu riadeného sna, hypnotickej regresie a najnovších poznatkov o možných paralelných svetoch objasňuje, aká krehká a povrchná je naša takzvaná skutočnosť.
Aktuální kniha kosmologa, částicového fyzika, známého popularizátora vědy Seana Carrolla se věnuje nejdůležitějšímu objevu v oboru subjaderné fyziky za posledních 30 let, aspirujícímu na Nobelovu cenu. Jde o objev takzvané Higgsovy částice, významné ingredience standardního modelu elementárních částic a jejich interakcí.
Autor poutavě líčí technické zázemí objevu učiněného v roce 2012 pomocí gigantického urychlovače LHC v evropské laboratoři CERN i velký teoretický význam Higgsova bosonu v mikrosvětě. Hraje totiž klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic, zejména rozdílu mezi nehmotným fotonem, kvantem elektromagnetického působení, a velmi těžkými bosony W a Z zodpovědnými za slabou interakci. Podle Carrolla tento významný objev předznamenává novou fascinující éru fyziky 21. století.
Stephen Hawking proslul setrvalou snahou přiblížit nesmírně složitou problematiku současné fyziky nejširšímu laickému publiku. Součástí tohoto úsilí i letošní rozhlasové přednášky o černých dírách, nejpodivuhodnějších objektech známého vesmíru. Jde o téma, ke kterému se ve své odborné a popularizační práci opakovaně vrací, a pro tuto příležitost svůj výklad co možná zjednodušil, aby ho mohl pojednat v určeném čase, srozumitelně a přehledně.
Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou prezenční službu vykonával v letech 1953-55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců - pétépáků. Dodejme, že kniha, respektive jejích 17 kapitol "prvního dílu" vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy "druhého dílu" mohly šířit jen ústním podáním nebo opisováním. Kompletního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů v roce 1990.
Posolstvo, ktoré bolo diktované mladému francúzskemu novinárovi -autorovi dňa 13. decembra 1973, návštevníkom z inej planéty.
Vědci se v poslední době snaží vysvětlit jeden mimořádně matoucí rys našeho vesmíru: jen čtyři procenta kosmu jsou tvořena hmotou, ze které se skládáme i my, naše knihy, každá planeta a hvězda. O zbytku nevíme vůbec nic. Richard Panek ve své knize líčí, jak vlastně vědci k tomuto závěru došli. Poutavě, názorně a do detailů vypráví o snaze nalézt "temnou" hmotu i ještě podivnější substanci zvanou temná energie.
"Richard Panek napsal dobrodružný příběh pro moderní dobu, o soudobých výzkumnících, kteří se vydávají do hlubin kosmu, avšak ne v kosmických lodích, ale prostřednictvím teleskopů a družic. A stejně jako ve starých dobrodružných knihách najdeme i tady vizionáře, hrdiny, mecenáše a možná i nějaké ty piráty. Podmanivá kniha." - Lee Smolin, autor knih Tři cesty ke kvantové gravitaci a Potíže s fyzikou.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou.
Novela, kterou autorka napsala podle svého filmového námětu, k němuž scénář napsal M. Macourek, sleduje v průvodu filmových fotografií příběh polidštění mladé nešikovné čarodějnice. Volně pokračuje titulem "Čarodějnice bez koštěte"
Mark Twain stvoril dve románové postavy, ktoré sa vďaka povahovým odlišnostiam skvele dopĺňajú: Tom Sawyer, poslušné a dobre vychované chlapča, je celkom v rozpore s večným rebelom Huckleberrym Finnom, ktorý vyrastá bez matky, jeho otec je pijan a Huck spáva v sude. Napriek tomu sa obaja rýchlo skamarátia. Hlboké rozdiely vo výchove, v predstavách o svete i v základných morálnych hodnotách o to väčšmi utužia nerozlučné priateľstvo tejto chlapčenskej dvojice, ktorej úsmevné dobrodružstvá potešia rovnako srdcia mladých i skôr narodených čitateľov.
Pätnásť kníh Egypťana Sinuheta uvádza čitateľa do čias starého Egypta v rokoch 1390 až 1335 pred naším letopočtom. Múdry a vzdelaný lekár v štvrti chudobných prijal malého opusteného chlapca, dal mu meno Sinuhe, zasvätil ho do tajomstiev liečenia a okrem všetkej starostlivosti ho zahrnul aj láskou. No Sinuhe, ktorého už aj meno predurčuje k osamelosti, postupne odvrhuje všetkých, čo ho milujú, až sa dostane na dvor faraóna Echnatona a stane sa jeho dôverníkom. Po faraónovej smrti však Sinuhe upadne do nemilosti a jeho bývalý priateľ, egyptský vojvodca a uchádzač o faraónsky stolec, ho pošle do vyhnanstva. Tu starnúci Sinuhe píše svoje pamäti, aby sám pred sebou ospravedlnil činy, ktorých sa dopustil často proti svojej vlastnej vôli a vlastnému presvedčeniu, len zo slabosti a neschopnosti vzoprieť sa brutalite vládcov. Množstvo exotických zážitkov, plnokrvných postáv a historických udalostí čitateľa udržiava v ustavičnom napätí.
Kniha prekračuje rámec historického románu, pretože v nej nájdeme aj množstvo paralel so súčasnosťou. Mika Waltari ju vydal rok po skončení druhej svetovej vojny a z románu cítiť jeho vieru v humanizmus a ľudskú dôstojnosť.